"Zatím máme prostředky zjistit jen to, jak je taková planeta asi vysoká.."
Já se vyhnu teoriím a úvahám a spíš by mě zajímalo, jak vysoké asi tak bývají planety :)
Odpovědět0 0
ehm, veliká :)
Odpovědět1 0
Velmi děkuji za odpověď a současně za rozšíření obzorů :)
Odpovědět0 0
Nechci ze sebe dělat nějakého znalce Star Treku, ale pokud si dobře vybavuji díly poslední řady Star Trek - Nová Generace s Picardem, tak se tam objeví zpráva od prastaré civilizace o tom, že k svému obrazu (parafráze na Bibli) stvořili či upravili velké množství více či méně humanoidních druhů a rozeseli je po vesmíru.
Tím se krásně vysvětluje, proč je ve Star Treku tolik humanoidních forem života...
Možná by bylo dobré přidat do článku názory z druhé strany spektra, např. od Stevena Hawkinga.
Ten tvrdí (přestože není biolog), že čistě z pohledu pravděpodobnosti a s přihlédnutím k podmínkám na dané planetě se může forma života naprosto vymykat našemu chápání. Hlavně proto, že pokud s formou života neumíme komunikovat neznamená, že by daná forma života nemohla být inteligentní... :-)
Odpovědět2 0
To vidím spíš jako alibismus, aby dodatečně vysvětlili seriálovou podobnost tolika různých druhů. Nemyslím si, že by s tím počítali tolik let dopředu, než se s tím vytasili.
V podstatě to taky "potvrzuje" panspermatickou teorii, že ze stejného základu se v podobném prostředí vyvinou podobní tvorové.
Odpovědět0 0
Je to prostě jedna z teorií. Vemte si třeba film Prometheus...tam si taky hrají s myšlenkou "budovatelů vesmíru".
Souhlasím s tím, že v podobných podmínkách mohlou vzniknout podobní tvorové.
Ve Star Treku se ale také zabývají vznikem/existencí odlišných tvorů: na křemíkové či antihmotové bázi, volně žijících ve vesmíru, živící se radiací a kdo ví co ještě. I naše priodická tabulka prvků může obsahovat je zlomek prvků obsažených ve vesmíru. Za subatomární úrovní může existovat další atd. atd.
A jak bylo řečeno na konci článku, taky může být všechno jinak:-)
Odpovědět1 0
Všechny stabilní prvky na Zemi máme. Při výbuchu supernov je energie na vznik prakticky čehokoliv a z toho tu máme materiálu dost. Nestabilních neznámých prvků, nebo spíš izotopů, je samozřejmě spousta, ale když se něco rozpadne za pár mili/mikro/nanosekund, tak je to celkem nepraktický stavební materiál.
Antihmota je úplně úlet, vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností ve vesmíru žádné oblasti tvořené antihmotou nejsou.
Zajímaví extremofilové žijí i na Zemi, v Černobylu našli plísně, které rostly směrem ke zdroji radiace. Lze ale předpokládat, že život se bude nejpravděpodobněji vyvíjet tam, kde budou podmínky nejvhodnější.
Odpovědět1 0
Co jsem viděl nějaké dokumenty, tak antihmota byla ve vesmíru již sledována (nebo nějaké její působení). Dokonce s ní prý experimentují v CERNu.
Odpovědět0 0
Částicoví fyzikové experimentují s antihmotou v podstatě od objevení pozitronu, to ale s mimozemšťany moc nesouvisí. Antihmoty byly ve vesmíru velké spousty, kdysi. Antihmota ovšem rychle anihilovala s hmotou. Jenom díky narušení symetrie nějaká hmota zbyla. Samozřejmě se nabízí možnost, že někde zůstal kus vesmíru tvořený antihmotou až do dnešních dnů. V principu to není nemožné, galaxie z antihmoty by asi vypadala podobně jako tak z hmoty. Ale na rozhraní světa hmoty a antihmoty by vznikalo specifické záření a pokud vím nic takového vidět není, takže se větší oblasti tvořené antihmotou pokládají za prakticky vyloučené. Pro vznik života založeného na antihmotě by tato musela existovat v dostatečném množství dostatečnou dobu, což podle všeho splněno nebylo.
Odpovědět0 0
Asi jsme si jen nerozuměli, ale teď už chápu jak jste myslel to "Antihmota je úplně úlet, vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností ve vesmíru žádné oblasti tvořené antihmotou nejsou.".
Měl jsem za to, že to je narážka na samotnou antihmotu :-D
Odpovědět0 0